Šestnáctka dobrovolníků, z nichž mnozí dostali od zaměstnavatele neplacené volno, v těchto dnech končí v moravském Vyškově osmitýdenní kurz základní vševojskové přípravy.
Jeho hlavním smyslem je seznámit budoucí příslušníky aktivní zálohy se základy vševojskové přípravy.
To znamená, že ti, kteří mají zájem o práci v jednotkách aktivních záloh, procházejí základním výcvikem jednotlivce od pořadové, střelecké, ženijní či zdravotnické přípravy přes ochranu proti zbraním hromadného ničení až po spojovací přípravu.

„V podstatě tito dobrovolníci, kteří prošli ve vojenské nemocnici zdravotními kritérii, absolvují první a druhou fázi základní přípravy jako budoucí vojenští profesionálové," uvedl mne do situace velitel kurzů základní přípravy Výcvikové základny ve Vyškově major Zdeněk Rusnák a dodal: „Ovšem s tím rozdílem, že nemusejí splnit kritéria pro postup do další fáze přípravy.
Vše se v tomto případě odvíjí od dobrovolnosti absolvovat tento kurz."

Rodící se příslušníky aktivních záloh, kteří jsou součástí rot jednotlivých krajských vojenských velitelství, jsem navštívil téměř na konci jejich základního výcviku, kdy už měli za sebou jeho největší úskalí.
Kdy už měli možnost poznat, co je to si sáhnout na dno fyzických i psychických sil. Kdy zjistili, že na cvičišti je skutečně těžko.
Mezi šestnácti vojíny byla také jedna žena – vojínka Lucie Stuchlová z jihočeského Písku. Ta podle neoficiálního hodnocení svých kolegů patřila skutečně k těm nejlepším.
Dobře si také vedla při praktickém výcviku na strážním cvičišti. V hustém lijáku se vojáci učili základům strážní služby, které jim předával instruktor nadrotmistr Martin Ogořalek.
Na začátečníky si určitě nevedli špatně. Vojenské vystupování také při tomto zaměstnání nenechávalo nikoho na pochybách,jak vážně tito mladí lidé berou možnost působit v jednotkách, které se už staly součástí české armády.
Frekventanti kurzu prozradili, že příprava ve Vyškově jim sice dala mnoho, že si považují zájmu těch, kteří je vedli při výcviku, ocenili profesionální přístup instruktorů, ale přesto se objevily určité pochybnosti.
Především v tom, že se domnívají, že by jejich příprava mohla být více rozšířena o praktickou část výcviku. Z jejich nadšení při besedě bylo znát, že své působení v řadách aktivní zálohy Armády České republiky neberou na lehkou váhu a chtějí se vyrovnat profesionálům.
Netěší je, že pohled na příslušníky aktivní zálohy není mnohdy takový, jaký by měl být. Mnozí je, podle jejich vyjádření,podceňují a neberou jako rovné partnery.
Zkrátka, je co dokazovat a co vylepšovat ve vztazích s profesionály. Z vystupování vojáků základního kurzu bylo patrné, že nechtějí nic zlehčovat a domnívají se, že by určitou motivací mohlo být i to, že by stejně jako profesionálové skládali určitou postupovou zkoušku, aby mohli projít do další fáze přípravy.
I to je jistě návrh k zamyšlení.

Autor: Miroslav Šindelář

převzato z army.cz

Já k tomu jen dodám to, že bohužel spousta správných lidí se do AZ nedostane, protože neprojdou zdravotní zkouškou ve ÚVN Střešovice.
Myslím, že tady by se měla provést první změna.
Je totiž takřka jisté, že 40-50 letý záložák nebude v úplně stejné zdravotní výkonosti jako 20 -25 letý uchazeč o profesionálního vojáka.
Vzhledem k možnostem jeho budoucího nasazení, to ale není ani zapotřebí ...

Admin