AKTUÁLNÍ ČAS

SVÁTEK

Překladač / Translator

Czech English French German Italian Portuguese Russian Slovak Spanish Ukrainian

Náhodný obrázek

Hradba 2016

Hradba 2016

Přihlášení

SPOLUPRACUJEME

 

logo_hudba

 

 

 

Odběr novinek

Jste zde

Domů

Generál Rudolf Krzák

6.4.1914 - 22.4.2004

Rudolf Krzák se narodil 6.4.1914 v Bernarticích u Milevska v tehdejším okrese Klatovy a pocházel z pěti dětí.

Vystuduje obecnou a měšťanskou školu v roce 1934 odmaturuje na Jirsíkově gymnáziu v Českých Budějovicích a nastoupuje dobrovolně vojenskou základní službu. Tu absolvuje v Trenčíně a v Žilině, kde je postupně povýšen na desátníka aspiranta.
Poté vystuduje Školu pro důstojníky v záloze v Trenčíně. V roce 1937 ukončí v hodnosti poručíka studia na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě. Nastoupuje službu v Mostě, dále slouží v Kremnici, Lučenci a Topolčanech. Propuštěn do zálohy je 15. března 1939 z funkce pobočníka velitele praporu v Českých Budějovicích.

Po okupaci Československa organizuje odchod do zahraničí a 8. června 1939 přechází do Polska. V provizorní československé jednotce v Krakově a od července v Malých Bronovicích se dlouho nezdržuje a následně se dostane lodí do Francie.

Podepisuje závazek do Cizinecké legie a nastoupuje k pěšímu pluku v hodnosti seržanta a krátce slouží u 11. pluku Senegalských střelců v Oranu a Dellysu.

Po vypuknutí války je v Agde přijat do československé zahraniční armády.
V řadách 1. a poté 3. pěšího pluku se zúčastní bojů o Francii.
Po kapitulaci Francie je, již v hodnosti nadporučíka, 12. července 1940 s čs. jednotkou evakuován na egyptské lodi Rod-el-Farag do Velké Británie.
Do Liverpoolu dorazil 12. července 1940. Dne 28. října 1940 byl za své působení ve Francii vyznamenán Československým válečným křížem.

Během svého válečného působení v Anglii stojí u zrodu elitních výsadkových komand.  
Jedno z nich, Anthropoid, pak zlikviduje R.Heydricha.
Ve Velké Británii slouží na velitelských funkcích do února 1941, kdy je zařazen na exilové MNO nejprve jako šifrovací důstojník a od května 1942 k Zvláštní skupině D 1. (ofenzivního) oddělení II. odboru MNO. Rudolf Krzák patří zprvu k velitelské, později k druhé, výcvikové sekci Zvláštní skupiny D.

Ve dnech 19. září až 20. října 1941 prodělává speciální výcvik útočného boje (assault course) ve středisku Special Operations Executive (SOE) STS 25 u jezera Loch Morar ve Skotsku, ve dnech 20.–28. října 1941 v Ringway u Manchesteru absolvuje i parašutistický výcvik. Kursu se spolu s Krzákem zúčastnili vojáci, kteří se později stali proslulými, jako například Adolf Opálka, Josef Valčík nebo neslavně zná-
mý Karel Čurda.
Celkem od 19. září 1941 do 18. července 1944 postupně absolvuje základní sabotážní kurz, parakurz, zpravodajský kurz, kurz pro příjem vzdušných výsadků, radarový kurs pro zvláštní účely a dále kurz ovládání Euriky a S-Phone.
12. srpna 1944 se přesunuje do Itálie, kde se připravuje na základně v Bari k vysazení na nepřátelské území. Dne 9. září 1944 je vysazen jako parašutista v tříčlenné skupině SILICA I
v přímořských Alpách v severní Itálii, konkrétně v oblasti Mettolo Castellino. Původním úkolem výsadku je získávat vojáky českého vládního vojska, nasazeného nacisty v Itálii k pomocným úkolům, k přeběhnutí na stranu spojenců. Akce byla zpravodajsky připravována již od června 1944, mj.i uvnitř vládního vojska. Celý záměr se nakonec nepodařilo realizovat, protože vládní vojsko bylo mezitím přesunuto jižněji, do oblasti Milána. Asi 850 vojáků a důstojníků vládního vojska sice přešlo na stranu spojenců, ale bez přičinění výsadku SILICA. Proto Rudolf Krzák plnil náhradní specializované bojové úkoly v rámci italských partyzánských oddílů (účast na diverzních akcích, šifrování, organizování a s pomocí radiomajáku Eureka i přijímání zásob leteckou cestou, tlumočení při výsleších zajatců...).28. října 1944, je povýšen do hodnosti kapitána. 11. listopadu 1944 je evakuován z povstaleckého letiště v Cortemillia na osvobozené území Itálie.
V prosinci 1944 se vrací zpět do Velké Británie, kde sloužil jako instruktor československých výsadkářů na pozici velitele výcvikové sekce Zvláštní skupiny D.

 

V březnu 1945 odjel se skupinou čs. důstojníků z Velké Británie přes Středozemní moře, Rumunsko a Maďarsko vlakem do Košic.
S armádou generála Svobody se jako náčelník štábu 5. pěšího praporu 3. samostatné brigády 1.čs.armádního sboru v SSSR vrací do Čech.

Během heydrichiády v roce 1942 ztrácí celou rodinu.
Krzákovi rodiče Severín (1883) a Antonie (1883) byli za pomoc, kterou poskytli parašutistům (výsadek INTRANSITIVE), dne 2. července 1942 v Lubech u Klatov zastřeleni. Gestapo zastřelilo i jejich dvě dcery, Jiřinu (1921) a Zdenku (1923). V koncentračním táboře Mauthausen byl v lednu 1943 zastřelen i jejich syn Severín (1916). Kromě Rudolfa tak válku z rodiny přežil jen syn Bohumil.

Po válce se při MNO zabývá úřední likvidací parašutistické složky odboje.
23. července 1945 je povýšen na kapitána, 27. srpna potom do hodnosti majora.
Od 31. října 1945 studuje Vysokou školu válečnou, v prosinci téhož roku se žení (z manželství se narodili syn a dcera).
Od 1. listopadu 1946 začne pracovat na Hlavním štábu čs. branné moci.
V roce 1947, již v hodnosti podplukovníka generálního štábu stojí u zrodu první výsadkové jednotky v československé armádě.
Od 1. září 1948 se stává náčelníkem štábu Velitelství výsadkových vojsk.
Stává se tak fakticky zakladatelem čs. výsadkového vojska a jedním z jeho prvních velitelů.

15. listopadu 1949 je, společně s velitelem výsadkových vojsk brigádním generálem Karlem Palečkem zatčen.

Po více než roční vazbě odsoudil 15. prosince 1950 Státní soud Rudolfa Krzáka za trestný čin přípravy úkladů o republiku, sabotáže a za přečin nedovoleného ozbrojování k devíti letům vězení. Ke stejnému trestu byl odsouzen i Karel Paleček, Jan Bartejs pak ke třem a Jaroslav Klemeš ke dvěma letům vězení. Ke stejnému procesu byl zařazen i Bohumil Krzák, jenž byl odsouzen k osmnácti měsícům vězení za přečin nedovoleného ozbrojování. K trestu vězení byly přidány i vedlejší tresty: vysoké peněžní pokuty, ztráta občanských práv, a navíc konfiskace téměř celého majetku u Karla Palečka a Rudolfa Krzáka.
Trest si odpyká na Borech, propuštěn z výkonu trestu je v roce 1952.

Po propuštění z vězení pracuje jako dělník u geodézie.

V roce 1968 je rehabilitován a nastoupuje na MNO.
Z MNO je ale v roce 1970 propuštěn a až do odchodu do důchodu pracuje v dělnických profesích. Je několikrát sledován agenty STB.

Po listopadu 1989 vykonává funkci výkonného tajemníka Čs. obce legionářské.
V 90-tých letech také shromáždí materiály k zachycení památky na legionáře z 1.sv.války. V roce 1993 mu je udělen titul inženýra, 8. května 1993 je povýšen do hodnosti generálmajora.
Mnoho let svého života bojuje o spravedlivé ocenění příslušníků zahraničních armád.
Jeho zkušeností je využito i při budování Speciálních sil AČR.
 

Generál Rudolf Krzák zemřel 22.4.2004 v Poděbradech, 16 dní po svých 90. narozeninách.
Pohřben byl 11. května do rodinného hrobu v Bernarticích.

Mimo jiné je držitelem těchto vyznamenání :

Datum udělení Uděleno
28.10.1940 Československý válečný kříž 1939
7.3.1944 Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británi
21.2.1945 Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
13.3.1945 Československá medaile za zásluhy I. stupně
11.8.1945 Československý válečný kříž 1939
13.4.1946 Orden Partizanske zvezde III. stupně (Jugoslávie)
12.7.1947 La Croix de Guerre avec Etoile d’Argent (Francie)
1991 Řád Milana Rastislava Štefánika III. třídy
2004 Řád Bílého lva za vítězství III. stupně
a mnohé další ...

 

Při rekonstrukci této stránky v roce 2017 jsem původní článek rozšířil i o vědomosti získané z Wikipedie.