Po dvaatřiceti letech odchází do zálohy pilot, který nalétal bezmála pět tisíc hodin
14.4.2011

Letiště Líně, čtvrtek 14. dubna, osm minut před devátou hodinou. Ječivý zvuk sirény obrací doposud klidné ráno na Centru letecké záchranné služby Armády České republiky v opak.
Hotovostní směna je aktivována ke vzletu. Do čtyř minut se musí vrtulník W-3A Sokol s pěticí profesionálů sloužících v „záchrance“ odpoutat od země.

Byť se jedná o standardní činnost na „záchrance“ v Líních, je tento vzlet červenobílého vrtulníku přece jen výjimečný. Nejvíce pro majora Jana Herziga, a to proto, že je jeho posledním.
Po dvaatřiceti letech služby ve vojenském letectvu odchází do zálohy pilot, který strávil v kokpitech nadzvukových stíhaček a vrtulníků bezmála pět tisíc letových hodin.

Do armády ho přivedly dva důvody – sport a touha létat na vojenských strojích. Obojí mu vyšlo.
V bazénové disciplíně - ploutvovém plavání - to dotáhl až na reprezentanta tehdejšího Československa, na košické vysoké vojenské letecké škole zahájil pilotní výcvik.

Jeho prvním bojovým útvarem byla „pětka“, neboli pátý stíhací letecký pluk v Líních, vyzbrojený nadzvukovými letouny MiG-21F. Tady postupně zvládl výcvik hotovostního stíhače protivzdušné obrany státu.
Na „jedenadvacítkách“ létal dvanáct let a během nich zažil i dvě velice krušné chvilky. První se udála v roce 1981, kdy při letu na střelnici vybuchla letounu před ním bomba pod křídlem a Jan s těžce poškozeným strojem přistál na mateřském letišti.
O sedm roků později mu kolega ve skupině urazil levé křídlo a jemu nezbylo nic jiného než se katapultovat. Obě těžké chvíle zvládl bez následků.

Další osud přivedl majora Herziga k vrtulníkům. Zpočátku na Mi-17, a poté na W-3A Sokol.
Kromě funkce instruktora na mateřské kbelské základně dopravního letectva sloužil v posledních letech u Letecké záchranné a pátrací služby, a pak v Centru letecké záchranné služby AČR.

Sotva „nulasedmsetdevatenáctka“ přistála, rozezněl se potlesk početného obecenstva před hangárem. Major Jan Herzig v tu chvíli opouští kabinu a předstupuje před dlouhou řadu gratulantů.
Nechybí v ní ředitel odboru vojenského letectví Ministerstva obrany ČR plukovník Petr Brouček s čestným odznakem pilot – mistr, nebo velitel 24. základny dopravního letectva plukovník Jiří Vávra s pamětní medailí.
Dochází i na profesní rituály, konkrétně na hobla o pneumatiku vrtulníku a pokropení šampaňským. „Nádherné rozloučení. Moc si vážím toho, že se opět sešla dobrá letecká parta.
Přeji svým následníkům, ať jim to létá,“ říká očividně dojatý major Jan Herzig.

Autor: Pavel Lang
http://www.acr.army.cz

Poslední let (4)