Znak jednotky Aktivní zálohy Plzeň: Historie, symbolika a oficiální schválení

 

Tento článek se věnuje historii a vývoji znaku jednotky Aktivní zálohy (AZ) při Krajském vojenském velitelství (KVV) Plzeň.
Znak byl postupně formován od vzniku jednotky v roce 2004 až po jeho oficiální schválení v roce 2010.
Jeho podoba představuje unikátní spojení historické tradice 35. československého pěšího pluku s regionální identitou Plzeňského kraje.

---

 

Cesta k oficiálnímu symbolu

 

Počátky a první vizuální symbol (2004)

 

V roce 2004, při vzniku jednotky, byla armádou stanovena povinnost vytvořit vlastní znak.
Z časových důvodů byl přijat kompromisní návrh velitele KVV,
který spočíval v použití rotundy ve Starém Plzenci,
symbolu převzatého ze znaku Plzeňského kraje. Tento motiv se objevil na prvních nášivkách jednotky.

   

Původní řešení však vyvolávalo nejednoznačné interpretace, které odkazovaly k jiným historickým či regionálním symbolům,
což snížilo jednoznačnost identifikace.
Tato situace vedla k potřebě vytvořit jasný, samostatný a nezaměnitelný vizuální symbol.

 

Neoficiální návrh a impuls k oficializaci (2004–2009)

 

V reakci na nedostatečnou identifikaci byl vytvořen neoficiální znak, jehož autory byli rtn. Tomáš Labecký a rtn. Martin Šebesta.
Tento návrh, realizovaný v menší sérii, se rychle rozšířil a stal se prvním funkčním vizuálním symbolem.

Zásadní impuls k oficializaci přišel prostřednictvím kontaktu s Vojenským historickým ústavem (VHÚ).
Po podnětu, že neoficiální znak lze upravit dle heraldických pravidel a následně oficiálně uznat,
rozhodla se jednotka zahájit formální proces schvalování.

 

Příprava oficiálního znaku a spolupráce s VHÚ (2009–2010)

 

Úpravami byl pověřen rtm. Tomáš Labecký, který nesl i finanční náklady spojené s profesionálním grafickým zpracováním.
Cílem bylo vytvořit návrh, který by respektoval heraldické zásady a zároveň odpovídal vizuální identitě jednotky.
Návrh si mezi vojáky rychle získal oblibu, neboť umožnil jasnou identifikaci příslušníků plzeňské Aktivní zálohy.

Jednotce bylo naplánováno předání bojového praporu, což si vyžádalo další jednání s VHÚ.
Po prezentaci rozpracovaného návrhu VHÚ vzneslo připomínky, zejména k použití pivovarské brány,
která byla s ohledem na možná právní rizika a zvyklosti veřejně uznávaných symbolů doporučena k přepracování.

Pro zajištění rychlého postupu byly připraveny dvě alternativní varianty, což si vyžádalo další investice sponzora, rtm. Labeckého.

Tyto varianty byly odpovědí na návrh VHÚ, který byl jednohlasně odmítnut:

 

Zdlouhavá jednání a finální podoba (2010)

 

Přes snahu jednotky sladit návrh s historickou symbolikou a heraldikou VHÚ, jednání se protahovala.
Návrhy z dílny VHÚ opakovaně neodpovídaly představám příslušníků, kteří trvali na zachování identity vlastního znaku.
Bylo klíčové, aby znak vyhovoval nejen historikům, ale především samotným členům jednotky.
 

 

Znaky byly dokončeny k 20. prosinci 2009.
Po mnoha složitých jednáních byla nutná osobní návštěva ve VHÚ,
kdy plzeňská jednotka stále doufala, že během květnových oslav osvobození obdrží svůj dlouho očekávaný prapor,
což bylo ze strany VHÚ předběžně dohodnuto.
Během setkání s grafikem a heraldikem VHÚ bylo stanoveno, že do týdne dorazí návrh z dílny VHÚ,
s tématem, na kterém se zástupci jednotky se zástupci VHÚ shodli.
Nicméně zaneprázdněnost VHÚ byla větší, než se předpokládalo,
a v důsledku toho se květnový termín převzetí praporu nestih (odehrálo v období březen–duben 2010).

Nový návrh z dílny VHÚ dorazil v červnu 2010.
Tento návrh však prakticky opakoval původní návrh VHÚ a nereflektoval předchozí jednání vedená na Žižkově.
Po upozornění sice VHÚ reagovalo, jednání však pokračovala
a grafická podoba znaku stále neodpovídala představám plzeňské jednotky.
Situace navíc naznačovala, že i říjnový termín slavnostního předání praporu je ohrožen.
Přestože požadavky jednotky nebyly přehnané – jednalo se především o zachování identity vlastního znaku – bylo stále vnímáno jako zásadní,
aby znak vyhovoval nejen historikům, ale především samotným členům jednotky.

Návrhy dodané z VHÚ:

  

Po důkladném prostudování návrhů z VHÚ, bylo navrženo několik variant, jak znak upravit:

návrh 1, návrh 2

návrh 3, návrh 7

Zde se počítalo se slabší černou linkou ...

Stejně provedené pak byly návrhy s legionářským sokolem označené čísly 4; 5; 6; 8
návrh 4 - 35 v plzeňských barvách, varianta se sokolem
návrh 5 - sokol v provedení jako návrh 2,
návrh 6 - sokol v provedení jako návrh 3
návrh 8 - sokol v provedení jako návrh 7

*** vysvětlivky na konci článku ***
 

Hlasování o podobě znaku
 

Zároveň bylo spuštěno hlasování o vítězném návrhu.
Druhý návrh v pořadí se měl ponechat jako rezervní varianta.

Hlasování probíhalo do 31.7.2010. Poté se anketa uzavřela.
K nalezení byla na bočním panelu:

Výsledky ankety byly následující:

  
Vítězný návrh
 

  
  Druhé místo

  
Třetí místo
  

  Čtvrté místo - Sokol v provedení jako Návrh 2

Všechny čtyři návrhy byly předloženy VHÚ k posouzení, kde opětovně narazily na nesouhlas,
tentokrát vadil dvojitý lem znaků (mimo návrhy 1 a 4, kde vadily barvy pod číslem) 

Oficiální přijetí finální podoby

 

Na základě doporučení VHÚ a po složitých jednáních byl vytvořen finální návrh znaku.
Ten vycházel přímo z původního znaku 35. čs. pěšího pluku, který byl doplněn o barevné lemování v plzeňských barvách.

Tato varianta byla s nadšením přijata jak vojáky, tak VHÚ a získala podporu Československé obce legionářské (ČsOL).
Jednotka Aktivní zálohy Plzeň se tak stala první jednotkou Armády ČR s přímou připomínkou čs. legií prostřednictvím svého oficiálního znaku.

Finální oficiální znak jednotky

 

Slavnostní zakončení a symbolika

 

Slavnostní předání praporu (28. října 2010)

 

Dne 28. října 2010 byl na náměstí T. G. Masaryka v Plzni slavnostně předán bojový prapor jednotce.

Tímto aktem byla završena šestiletá snaha o oficiální uznání symboliky 
a jednotka byla oficiálně uznána jako jediný pokračovatel tradice 35. pěšího pluku – „Pětatřicátníků“ v současné Armádě ČR.

Slávu jména PĚTATŘICÁTNÍCI šíří také kolegové z Kapely 35.pěšího pluku,
kteří na náměstí při předávce nádherně zahráli Pochod pětatřicátníků
a samozřejmě i ostatní kolegové z KVH, zabývající se tématikou Pětatřicátníků.

 

 

 

 

 

 

Symbolika finálního znaku

 

• Štít: Šedá barva odkazuje na stejnokroje italské armády z první světové války.

• Černý sokol s čs. bikolórou: Odkazuje na čepicový znak čs. legionářů v Itálii.

• Fialová výšivka "ČS": Odkazuje na rukávové označení čs. legionářů v Itálii.

• Lemování: Převzato z tinktur (barev) znaku města Plzně.

---

 

Shrnutí

 

Znak jednotky Aktivní zálohy Plzeň prošel postupným a náročným vývojem
od provizorního oficiálního symbolu rotundy až po oficiálně schválenou verzi v roce 2010.
Současná podoba znaku úspěšně spojuje hlubokou historickou tradici 35. čs. pěšího pluku a legionářů s regionální identitou Plzeňského kraje.
Tato symbolika představuje klíčový prvek vojenské tradice a vizuální identity plzeňské Aktivní zálohy a potvrzuje její roli pokračovatele „Pětatřicátníků“.

---

Poděkování za podporu patří mjr. Ing. J. Plescherovi, Foxovi (grafikovi), kpt. Ing. J. Štětinovi,
vedení KVV v čele s plk.gšt. Ing. R. Kučerou, M.A. a pplk. Ing. S. Tomčákem,
a rodině Labeckých za sponzorskou podporu grafických návrhů.
Samozřejmě i mjr. Speychal a mjr. Turek z VHÚ a rtn. Šebesta mají svůj velký podíl.
 

 

Stručný přehled

• 2004 – armádou stanovena povinnost jednotky mít vlastní znak; vznik prvního znaku s motivem rotundy ze znaku Plzeňského kraje.

• 2004–2009 – neoficiální nášivka, autoři rtn. Tomáš Labecký a rtn. Martin Šebesta; první vizuální symbol jednotky.

• 2009–2010 – spolupráce s VHÚ, úpravy dle heraldických pravidel, příprava původních návrhů (Návrhy 1–8).

• 2010 – Varianta 2 (ČS 35 + barva československé vlajky) zvítězila mezi vojáky, ale VHÚ ji odmítlo.

• 2010 – finální oficiální návrh: znak vycházející z původního 35. čs. pěšího pluku s barevným lemováním v plzeňských barvách; přijat vojáky, VHÚ i ČsOL.

• 28. října 2010 – slavnostní předání bojového praporu a uznání znaku; potvrzení jednotky jako jediného pokračovatele tradice „Pětatřicátníků“.

---