V těchto dnech si připomínáme 74. výročí okupace českých zemí hitlerovským Německem
15.3.2013
Je dobré si tuto chmurnou kapitolu, jež neodmyslitelně patří k dějinám 20. století, připomínat.
Zmrzačený a opuštěný zbytek Československa stál proti mocnému sousedovi osamocen a čekal, až se stane jeho obětí.
Osudné datum nastalo 15. března 1939. Je to jedna z historických zkušeností, která vedla české politiky o šedesát let později k rozhodnutí vstoupit do Severoatlantické aliance a zajistit tak naší republice poprvé v dějinách skutečnou bezpečnost.

15. března 1939 vstoupila na území Československa německá vojska.
Okupace začala v šest hodin ráno a v průběhu dne nacistická vojska obsadila české země.
Tímto dnem přestala existovat takzvaná druhá republika a Československo na šest let ztratilo samostatnost.

O několik hodin dříve, po jedné hodině v noci vstupuje prezident republiky Emil Hácha do budovy kancléřství v Berlíně.
Hácha dorazil do Berlína společně s ministrem zahraničí Františkem Chvalkovským večer 14. března 1939.
Během nočního, napjatého jednání, Hitler sdělil svoji „nezvratnou vůli“ okupovat za několik hodin zbytek českých zemí a připojit je ke Třetí říši.
V případě nesouhlasu vyhrožoval leteckým bombardováním Prahy.
Emil Hácha, jenž se během nočního jednání údajně zhroutil a přivolaný lékař mu musel podat uklidňující injekci, nakonec brutálnímu nátlaku podlehl.
Prohlášení, že vůdce bere český národ pod ochranu Říše, podepsal a vydal pokyn, aby československá armáda nekladla odpor.

Diktát přijala rovněž pražská vláda.

Armáda ale rozhodnutí nerespektovala stoprocentně.
Proti okupantům zahájili boj vojáci 3. praporu 8. slezského pluku v Místku.

Prakticky ve všech českých městech byli němečtí vojáci „přivítáni“ nadávkami a hrozbami od českého obyvatelstva, zatímco například pražští Němci vítali své „soukmenovce“ se zdviženou pravicí.
Výkonná moc byla přesně jeden měsíc svěřena vojenské správě v čele s vrchním velitelem německé armády generálem Waltherem von Brauchitschem.
V Čechách vykonával výkonnou moc generál Johanes Blaskowitz, šéfem civilní správy se stal Konrád Henlein.
V čele Moravy stál generál Wilhelm List a civilní správa přešla do rukou Josefu Bürckelovi.

O den později, 16. března 1939, vydal Adolf Hitler výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.
Protektorát neměl žádnou státní povahu, stal se integrální součástí Třetí říše.
Rovněž neměl právo na samostatnou armádu. Takzvanému vládnímu vojsku byl přisouzen symbolický ráz a plnilo jen pomocné služby.
Byl rozpuštěn parlament a ještě více zjednodušen politický život.
Formální hlavou Protektorátu zůstal státní prezident Emil Hácha, on i vláda Rudolfa Berana však byli pouze loutkami v rukou úřadujícího říšského protektora.
Tím se stal bývalý německý ministr zahraničí Konstantin von Neurath.

Dne 19. března 1939 vystoupil prezident Emil Hácha v rozhlase s tímto projevem.
Jak bylo zmíněno – to už byl z Československa Protektorát Čechy a Morava a německá armáda obsadila všechny významné instituce.
„Odhodlal jsem se za souhlasu vlády v hodině dvanácté vyžádati si slyšení u říšského kancléře Adolfa Hitlera.
Byl jsem přijat se všemi poctami prokazovanými hlavám státu.
Po delším rozhovoru s říšským kancléřem a po zjištění situace rozhodl jsem se prohlásiti, že odevzdávám osud českého národa a státu s plnou důvěrou do rukou vůdce německého národa“.

Zdroj: František Emmert:
Druhá světová válka, Češi a Slováci
www.rozhlas.cz, www.ceskatelevize.cz, www.ustrcr.cz

Autor: redakce www.army.cz