7.10.2016

Ve čtvrtek 6. října se delegace českého ministerstva obrany, vedená náměstkem pro řízení sekce průmyslové spolupráce a řízení organizací Ministerstva obrany Tomášem Kuchtou, zúčastnila vzpomínkového setkání k 72. výročí Karpatsko-dukelské operace a Dni hrdinů Karpatsko-dukelské operace ve slovenském Svidníku.

Spolu s náměstkem Tomášem Kuchtou se připomenutí dne, kdy se po těžkých bojích v Dukelském průsmyku prodrali domů, do své vlasti, první příslušníci Československého armádního sboru v Sovětském svazu, zúčastnili brigádní generál Jiří Verner z Generálního štábu AČR a další hosté. Přítomni byli i váleční veteráni, přímí účastníci tehdejších bojů.

U památníku československých vojáků na Dukle uctili položením smutečních věnců památku padlých hrdinů, kromě české delegace také zástupci Ruské federace, Polské republiky a vedoucí představitelé Slovenské republiky, veteránské spolky a další organizace.

Z pietního setkání u Památníku sovětských vojáků u Svidníku, kde je pochována většina z devatenácti tisíc rudoarmějců

Z pietního setkání u Památníku sovětských vojáků u Svidníku, kde je pochována většina z devatenácti tisíc rudoarmějců

Předseda slovenské vlády Róbert Fico v úvodním projevu podtrhl, že každá země má své památné místo, jako je to na Dukle.

„Dukla je místem nejen obrovské odvahy a mnohatisícových obětí, ale je také příkladem toho, co může válečné běsnění přinést. Chtěl bych doporučit každému z těch, kdo dnes tak lehce hovoří o řinčení zbraněmi, o zvyšování výdajů na zbrojení, každému, kdo ukazuje prstem na nepřítele, aby navštívil podobné místa, jako je právě Dukla. Myslím, že potom s takovou lehkostí podobná prohlášení dělat nebude,“ uvedl předseda vlády Slovenské republiky.

Válka v horách byla bojem muže proti muži

Pietní připomínka hrdinů z Karpatsko-dukelské operace poté pokračovala ve Svidníku, kde stojí socha velitele 1. československého armádního sboru armádního generála Ludvíka Svobody. Na jeho památku vděční lidé tohoto kraje nezapomínají a s úctou vzpomínají na svého čestného občana. Zde v úvodním projevu náměstek Tomáš Kuchta zdůraznil fakt, že maršál Koněv byl na podzim roku 1944 postaven před obtížný úkol – doslova během několika desítek hodin naplánovat operaci, jejíž příprava by si za jiných okolností vyžádala i několik týdnů velmi usilovné štábní práce. Přesto se válka v horách změnila na boj muže proti muži, v zápas na život a na smrt.

„Než 6. října roku 1944 prošli první příslušníci 1. československého armádního sboru v SSSR pod velením tehdejšího plukovníka Ludvíka Svobody Dukelským průsmykem, měli na tisícovku padlých, na čtyři tisíce raněných a více než půl tisícovky nezvěstných vojáků. Těžké ztráty utrpěl i samotný velitelský sbor,“ řekl náměstek Tomáš Kuchta.

Stejně jako ostatní řečníci zopakoval skutečnost, že byly na Dukle oslabeny a posléze zničeny početné nacistické jednotky, které potom wehrmachtu chyběly na jiných místech fronty.

Čtvrteční vzpomínková setkání byla zakončena, jako již tradičně, u Památníku sovětské armády ve Svidníku. Právě v těchto místech je ve společných hrobech pochována většina z více než 19 tisíc vojáků tehdejší Rudé armády.

Autor: Miroslav Šindelář