Přesně před sedmdesáti lety, 23. září 1938, byla vyhlášena všeobecná mobilizace československé branné moci.

Tato událost mohla když ne zastavit, tak třeba pootočit dějinný vývoj směřující ke katastrofě druhé světové války.
Českoslovenští vojáci byli připraveni jako jeden muž bránit svoji republiku proti hrozícímu nacistickému nebezpečí.
Čekali jen na rozkaz, který však nepřišel, připomněl náčelník Generálního štábu Vlastimil Picek zářijové události a dodal:
"Armáda České republiky se hlásí k hrdinským činům našich předků a pokládá za svoji povinnost chránit bojové tradice české armády.
Oslavami vyhlášení mobilizace se hlásíme k odhodlání našich předků bránit svobodu a demokracii naší vlasti všemi prostředky a s plným nasazením".

Podle § 22 branného zákona se mobilizace týkala záložníků ve věku 40 let a všech mladších. Mobilizováno bylo celkem 1 075 000 osob.
Vzhledem k předmobilizačním opatřením byl v daném okamžiku již vytvořen systém zajištění hranic, jenž se nacházel ve stavu bojové pohotovosti.
Již 20. září 1938 bylo ve zbrani půl miliónu mužů.
Povolané zálohy byly využity především pro naplnění organizačních struktur té části armády, která měla v boji manévrovat či případně posílit zajištění hranic.
Čs. polní armádu tvořily celkem čtyři armády, 14 vyšších jednotek na sborovém stupni, 41 na divizním stupni, tři skupiny a jeden okrsek.

Čerpáno ze článku Olgy Haladové na ARMY.cz